Jiná tesařina

výroba dřevěných konstrukcí jinak...

Hynek Šalplachta
Bystrá nad Jizerou, okres Semily

Vymazávka

Co potřebujeme

Na klínkování spáry: Úzké dláto, paličku, kladivo
Na přípravu směsi: Zednický kalfas na rozmíchávání směsi, lopaty na písek a jíl, stavební míchadlo, nářadí na výrobu řezanky.
Na aplikaci směsi: Špachtle různé šířky, tvrdosti a pružnosti, fanku, zednickou lžíci. Lešení zpravidla není potřeba, ale je výhodou.

Kdy vymazávku provádět

Coby mokrý stavební proces musí být vymazávka prováděna v období, kdy nehrozí teploty pod bodem mrazu. Vymazávka je v tomto směru méně háklivá, než třeba beton. Přežije noční pokles teplot na -5. Tímto nechci nikomu dodávat kuráže k provádění vymazávky na konci podzimu - riskujete, že vám zmrzne, rozpraská a vydrolí se. Naopak, přímé sluneční světlo a vysoké teploty nevadí, (od přirozeného tepla - při vymazávání za kamny v nich týden nelze topit.)

Pokud pracujete v období s dlouhodobě vysokou vzdušnou vlhkostí, může se stát, že vymazávka začne plesnivět bílou vysokou plísní. Plíseň sama ustoupí po dokonalém proschnutí vymazávky a už se nevrátí. Pokud vás to děsí, raději neotálejte s vymazávkou do podzima; používání fungicidů na vybujelou plíseň je problematické, mohou nevratně barevně reagovat se dřevem.

Pokud je roubenou stěnou vedena elektřina, je potřeba veškeré vedení položit před vymazávkou, osazení vypínačů se provádí až po vymazávce, (jen proto, aby se neušpinily.) Totéž platí pro veškerá další vedení ve stěně.

Tepelnou izolaci vkládejte buďto před vymazávkou, nebo vymažte stěnu z jedné strany, pak po jejím proschnutí(!) ze druhé strany nejprve vložte izolaci a pak vymažte.

Jestliže vymazáváte novostavbu, je nutno mít kompletně hotovou střechu, dále musíte počkat alespoň jedno léto od osazení roubenky na základ, kdy dřevo dobře vyschne, a v dostatečné míře proběhnou pohyby, spojené se sedáním a sesycháním stavby. Pokud vám tedy roubenku posadili na základ v období léto 2016 až jaro 2017, vymazávat můžete až koncem léta 2017. Raději nespěchejte a dejte dřevu trochu času, aby se vyblblo. Jinak vám hrozí zvýšené odlupování vymazávky od trámu. Vymazávka sice nevypadne, ale mezi ní a dřevem budou velké fuky, které budete muset zbytečně opravovat a celou práci obcházet znovu.

Je to vůbec nutné?

Dobrá otázka hned na začátek - není. Můžete si nechat postavit roubenku, která vymazávku nepotřebujete, (například ode mně roubenku s připasovanými kládami, více zde.) Pokud ale čtete tento návod, nejspíš je ve vašem případě na takové rozhodnutí už pozdě. Je to možná škoda, ale není to důvod k zoufalství, vzhůru do boje.

Bydlet ale lze i v roubence bez provedené vymazávky. Jestliže nebude vymazávka ani z jedné strany stěny, nebude izolace ve sparách fungovat dokonale a tepelný komfort stavení bude prachbídný, za větrného počasí vám bude uvnitř protahovat, ale žít se s tím dá. Jestliže vám hrozí, že vymazávku nestihnete kompletně provést, vymažte nejdříve vnitřek stavby. Pak už totiž můžete žít plnohodnotně, do roubenky vám foukat nebude, funkce izolace se rázně zlepší a můžete se vesele zabydlovat s vědomím, že už nebudete muset odstavovat skříně, zakrývat podlahu a dělat si uvnitř svinčík. Znám rodinu, která šťastně žila šest let v roubence, vymazané pouze zevnitř a zaizolované ovčí vlnou. Vlnu nerozebrali ptáci ani hlodavci a nic se v ní neuhnízdilo. (Vlna musí splňovat náležité parametry - více zde.)

Složení vymazávkové směsi

Vymazávka nutně musí obsahovat:

• jíl,
• písek,
• vodu,
• slaměnou řezanku,
• lze přidat kravinec.
• Spára musí být vyklínkovaná.

Do vymazávky určitě nepatří:

• Cement - způsobuje neprodyšnost vyzrálé směsi, což je v kombinaci se dřevem a izolačním materiálem spáry vyloženě nebezpečné z důvodu zvýšení vlhkosti a kondenzace par, čímž vzniká ideální prostředí pro rozvoj dřevokazných hub, hnilobu a hmyz. Použití cementu přináší nutnost zpracovat směs v horizontu dvou hodin, což je zásadní problém. Výsledná vymazávka není pružná, praská na větší úseky s velkými sparami, oprava není možná.
• Vápno - nikdy se tam nedávalo a není k tomu důvod. Vápno je žiravina a vždy nevratně barevně reaguje se dřevem.
• Nic dalšího podobného, co by vás třeba na zlepšení vymazávky napadlo, ačkoliv se toho jinak štítite. Nenoste si to domů, nepatří to tam. Vymazávka je dostatečně dobrá tak, jak se připravovala po staletí, což je předmětem tohoto návodu.

Správná vymazávka tedy obsahuje jen přírodní materiály v koncentracích a formách, které se běžně kolem nás vyskytují. Směs není dráždivá pro kůži ani sliznice, můžete si klidně během zpracování pomáhat rukou bez rukavice. Nemusíte se bát přizvat k práci děti. Pokud přidáváte kravinec, umyjte si před svačinou ruce, jinak ani nemusíte.

Výroba vymazávky z vlastních surovin

Potřebné ingredience si opatříte celkem snadno, největší problém bývá s jílem, který v některých oblastech prostě není. Pokud jej nemáte přímo na pozemku (tedy pod pozemkem), zkuste v okolí zapátrat po zemnících starých cihelen a na vzorku hlíny vyzkoušet, zda by se pro vymazávku nehodila - nejspíš se bude hodit velmi dobře.

Poměry jednotlivých složek směsi

Z důvodu velmi různorodých vlastností jílů není možné stanovit obecně platné přesné poměry jednotlivých složek směsi. Se složením tedy budete muset trochu experimentovat, ale není to nic složitého.

Jíl smíchejte s pískem v poměru tři díly písku na jeden díl jílu. Přidejte vodu v takovém množství, aby se směs dala míchat, zároveň aby ale netekla ze spáry ven. Vše mezi těmito dvěma mantinely je správně, postupně uvidíte, s čím se vám lépe pracuje. Zkušební směsí vymažete kousek spáry, (stačí jeden metr), necháte pořádně zaschnout (týden). Udělejte si takto víc vzorků s různými poměry písek / jíl, (3:1, 4:1, 5:2, 2:1) ale vždy si přímo nad vzorek napište použitý poměr(!). Správná vymazávka je ta, která vám nerozpraská, a zároveň je v ní maximum jílu. Zní to dost komplikovaně, ale není to nic těžkého, jen to zabere týden času, z čehož většina je čekání. Poměr není třeba nějak úzkostlivě dodržovat, vyberte takový poměr, který není úplně na hraně, ať můžete složky odměřovat od oka lopatou.

Pro tuto zkoušku není nutné přidávat další složky vymazávky (řezanku, kravinec), pro jistotu ale v takovém případě doporučuju zkušební úseky opatrně vytlouct kladívkem a vymazat kompletní vymazávkou. Zkušební materiál normálně po kouskách přidejte do vymazávky, s poměry směsi to výrazně nepohne.

Příprava - vyklínkování spáry mezi trámy

Na oblinách trámů nemá vymazávka šanci se udržet, dřevo a vymazávka totiž neustále vlivem vlhkosti pracují a z obliny trámu se proto vymazávka rychle odloupne. V dřívějších dobách se proto používaly klínky z tvrdého dřeva, které se vrážely střídavě do horní a dolní obliny ve spáře. Správné vyklínkování je nutné zvláště na exteriérových lících stěn a ve stěnách, které mají tendenci se chvět (stěny v okolí dveří.) Obecně se doporučuje dávat do spráry 10 klínků na metr, já dávám do exteriéru 18 klínků na metr, do interiéru 12 klínků na metr.

Délka klínku závisí od mohutnosti obliny a spáry, já používám asi 2-3cm dlouhé, sem tam kratší i delší. Sbíhavost klínku je asi 2mm/1cm, obecně by to měl být klínek s ostrým úhlem, tupější klínky se nedaří do dřeva vpravit. Na špičce klínku může být malá ploška o šíři 1 - 2 mm.

Klínky se vyráběly z tvrdého dřeva sekerkou. Přiznám se, že to je pro mně neúnosně časově náročné a klínky si vyrábím řezáním na malé cirkulárce, vyrobené z ruční okružní pily. (Je to v rozporu se zásadami bezpečnosti práce a návodem na pilu!) Jako materiál se příliš nehodí dub, který je sice velmi trvanlivý, bohužel ale v kontaktu s vodou černá. Projevuje se to černými skvrnami na hotové vymazávce v místech, kde je blízko pod povrchem klínek, což vám ale nevadí, budete-li jádrovou vymazávku štukovat nebo bílit. Černání dubu se také může projevovat jako černé šmouhy na exteriérových stranách stěn tam, kde je vymazávka zasahována dešťovou vodou, která do ní zateče, a obarvená dubovým dřevem zase vyteče. Jinak je v principu použitelné jakékoliv dřevo, klínky z měkkého dřeva ale nemusí vydržet ani těch pár ran zatloukání do trámu.

Nevýhoda klínků je ta, že se nedají koupit, musíte si je vyrobit a jejich výroba není právě zábavná ani bezpečná. (Komu jsem stavěl roubenku, tomu samozřejmě klínky dodám. Vy ostatní mě můžete zkusit přemluvit, třeba mám zrovna čas.) Místo klínků lze použít truhlářské kolíčky na spojování nábytku, ale ty je třeba předvrtat vrtačkou, což trám nevratně poškozuje. Lze použít nerezavějící(!) hřebí(č)ky, které jsou zatlučené do oblin a trčí do vymazávky. Slyšel jsem i o používání králičího pletiva. Sám dávám přednost klasice.

Klínky se vráží do škvírky, vytvořené úderem na dláto. Postup je tedy takový, že ze své pracovní pozice dlátem vytvoříme jednotlivé škvíry, poté do nich vložíme klínky a poté kladivem utáhneme a přesouváme se na další místo.

Jestliže následně při nanášení směsi zjistíte, že jste to špatně odhadli a sem tam je některý klínek moc vysoký a trčí z vymazávky, úderem kladiva jej zalomte hlouběji do spáry. I zlomený klínek plní svou funkci a i kdyby, nic se neděje.

Jíl

Použitelný je jakýkoliv jíl a také recyklát ze starých hliněných omítek, nepálených cihel a podobně.

Písek

Písek s ostrými zrny je sice použitelný, není ale vhodný - povrch vymazávky je pak drsný a hrubý a je nutno přidat ještě štukovou vrstvu vymazávky. Dalece lepší je jemný říční písek se zrny kulatými. Katrovaný a ještě přesátý jemným sítem. Velikost zrn je maximálně několik málo milimetrů. Nejlépe se mi osvědčil mletý nebo mrazem rozsypaný pískovec. To je ale celkem vzácný materiál.

Slaměná řezanka

Vymazávková směs při schnutí rozpraská drobnými prasklinkami, které by při správně vyrobené směsi měly být sotva viditelné. Aby se vymazávka nevydrolila, přidává se do směsi řezanka, která mezi sebou pevně prováže jednotlivé kousky vymazávky napříč prasklinkami. Bez přidané řezanky se bude vymazávka drolit navzdory dobrému vyklínkování.

Vhodná je jakákoliv žitná nebo pšeničná sláma. Místo ní lze použít téměř jakákoliv jiná přírodní vlákna rostlinného i živočisného původu - konopné či lněné pazdeří, zvířecí chlupy a podobně. Důležité je, že délka vláken by měla být okolo 3cm.

Řezanku vyrábím tak, že chytnu slaměný vích do ruky a ostrou sekerkou ho porcuju na asi 3cm dlouhá stébla. Někdo vyrábí řezanku ježděním sekačkou ve slámě, někdo křovinořezem v bedně... Prý je to lepší, protože stébla slámy jsou "splácnutá", zatímco při výrobě sekerkou zůstanou trubičky a ty se ve finále trochu hůř vyhlazují, ale jde to; řešením je řezanku dobře pošlapat. Když se do vymazávky dostane příliš mnoho dlouhých stébel, budou se chytat na míchadlo a komplikovat míchání. Také při hlazení vymazávky ve spáře budou dlouhá stébla z povrchu stále trčet; při pokusu stéblo vytáhnout si zničíte velký kus už vyhlazené vymazávky, jediná možnost je pečlivě zahladit stéblo do povrchu.

Řezanky se přidává hodně, povrch výsledné směsi musí jít ale pěkně uhladit, což množství řezanky omezuje.

Kravinec

Vymazávka, vyztužená kravincem, se lépe zpracovává a ve výsledku je odolnější proti povětrnosti. Už kvůli zpracování ho přidávám do směsi hojně. Přidávají se čerstvé kravince. Po zaschnutí vymazávky není kravinec už vůbec cítit. Kravinec je možno přidat v poměru asi jeden díl kravince na tři díly všeho ostatního. Poměry písek/jíl se tím nemění, kravinec v podstatě částečně nahrazuje vodu.

Míchání

Nejtěžší na výrobě je směs rozmíchat. Buďto se dá míchat rozšlapáním v neckách (hodně fyzicky náročné), nebo budete potřebovat výkonné stavební míchadlo. Na některé tvary míchadel se ale silně namotává sláma (i předpisově nakrácená) a rychle vytvoří hroudu, která nic neumíchá. (Pozor! I obyčejná stavební míchadla mají ohromný kroutivý moment! Je bezpodmínečně nutné provozovat je tak, aby nemohlo dojít ke spuštění dětmi, nezkušenými pomocníky nebo náhodnému spuštění!)

Nanášení do připravené spáry

Na pracoviště si odneste kbelík připravené vymazávky. Malé množství si přeneste na zednické hladítko nebo obyčejné prkénko. Hladítko přidržte na dolním okraji spáry a směs vtlačujte zednickou lžící nebo špachtlí. Není třeba vtlačovat velké množství směsi - jakmile směs vytvoří vrstvu, je to dobré. Vymazávka by neměla lícovat s trámem, měla by být utopená. O kolik přesně, záleží na rozměrerch spáry, obvykle je to asi o 1 až 3 cm.

Nahrubo vtlačenou směs vyhlaďte do roviny špachtlí. Dejte pozo, ať ze spáry netrčí řezanka. Větší kusy vymazávky, která se chytila na trámu mimo spáru, odeberte špachtlí a znovu použijte. Drobné nečistoty se odstraňují mokrým hadrem nebo kartáčkem po zaschnutí. Správně připravená směs se na trámech mimo spáru nijak urputně nedrží. Rozhodně není třeba zakrývat okolí spáry krepovou páskou, s čímž jsem se také setkal.

Do povrchu vymazávky můžete vtlačit libovolné vzkazy příštím generacím - vročení, své oblíbené přísloví, své momentální rozpoložení. Nestyďte se, správně provedená vymazávka vydrží dlouhá desetiletí, jednou to bude cenný vzpomínkový materiál. Na své si zde určitě přijdou děti.

Nezpracovanou vymazávku ve vědru uložte ve stínu a zakryjte deskou, aby nevysychala. Druhý den ji můžete normálně použít, možná budete muset přidat trochu vody a znovu rozmíchat. Jestliže vymazávku odkládáte na delší čas, třeba do příštího víkendu, urovnejte její hladinu ve vědru do roviny, zalejte litrem vody, uložte ve stodole a zakryjte deskou; třeba to trefíte tak, že příště bude mít zase tu správnou hustotu. Když vám vymazávka zaschne, nic se neděje. Zalejte ji vodou a dejte jí čas, ať se rozpustí. Veškerou vymazávku, s jejíž konzistencí nejste spokojeni, můžete použít jako přísadu do většího množství nově míchané vymazávky. Ve vymazávce neprobíhá žádná chemická reakce, pouze fyzikální reakce vysychání, kterou lze donekonečna opakovat, ať už po týdnu, nebo po sto letech.

Dodatečná úprava

Z interiérové strany není třeba hotovou vyzrálou vymazávku nijak dále ošetřovat. Jsme sice zvyklí na vápnem bíle natřené vymazávky, mnoho chalupníků ale dojde k názoru, že přirozená, se dřevem nekontrastní písková barva, je ta nejkrásnější.

Z exteriérové strany je vhodné vymazávku překrýt vápenným nátěrem, který by se měl pečlivě udržovat zvláště v místech, kde je vymazávka intenzivně zatěžována povětrností. Je třeba použít kvalitní vápno, nebo koupit hotový malířský vápenný nátěr.

Reckylace starší vymazávky

Možná máte k dispozici vymazávku, získanou z demolice starší roubenky, nebo (moudře) uloženou před započetím rekonstrukce vašeho starého stavení. Jak bylo uvedeno výše, vymazávková směs obsahuje pouze přírodní materiály, které časem nestárnou. Starou směs stačí znovu rozmíchat a spáru vymazat. Hustota směsi se řídí podle stejných pravidel, jako v při výrobě nové vymazávky.

Původní směs doporučuju uložit v ústraní v suchu, chráněnou proti kočkám, aby si v ní nedělaly záchod. Před sezónou, kdy budete směs používat, ji můžete namočit, rozprostřít v tenké vrstvě a nechat přemrznout, bude se vám líp zpracovávat. Například památkáři přemrznutí doporučují, nutné ale není.

I v případě recyklace "osvědčené" směsi doporučuju udělat zkoušku, jestli jsou složky vymazávky opravdu ve správném poměru - už jsem zažil, že nebyly, starému chalupníkovi to ale nevadilo, když vymazávka vypraskala, tak ji opakovaně přemazával, až praskliny definitivně zaplnil. Tento přístup je ovšem zoufale zdlouhavý. Spáru doporučuji vyklínkovat i v případě, že původně klínkovaná nebyla.

Buďte opatrní při práci s vymazávkou holýma rukama - nevíte, co se do staré vymazávky mohlo při zpracování, vytloukání a uložení dostat. Mohou zde být úlomky hřebíků (používaných jako háčky k zavěšení předmětu na stěnu) nebo střepy, které se sem dostaly, když jste vytlučenou vymazávku zametali z podlahy. Není to pravděpodobné, ale znáte to, stačí jeden střep na tunu...

Zpracování zakoupené směsi

Pokud nemáte k dispozici starou vymazávku a k výrobě vlastní směsi nemáte potřebné ingredience nebo se s ní prsotě nechcete zdržovat, je poslední možností nakoupit hotovou směs, do které se přidá jen voda a řezanka. Dodavatelů směsi je dnes několik, do svého oblíbeného internetového vyhledavače zadejte jednoduše dotaz "směs na vymazávku roubenky"

Hotové směsi jsou připraveny ve správném poměru, vymazávka nepraská. Směsi jsou snadno zpracovatelné, lze míchat obyčejným míchadlem nebo výkonnější vrtačkou. (Pokud budete zpracovávat vymazávku na celou chalupu, asi tím obyčejnou vrtačku utrápíte.)

Potřebné množství suché směsi konzultujte s dodavatelem směsi. Někteří dodavatelé směsí dodají i samostatně balenou řezanku, nebo vám nabídnou vymazávku jádrovou a k ní vymazávku štukovou. I jádrová hotové směsi jsou ale tak jemné, že štukování není ani v interiéru potřeba.

Na vymazání světnice poloroubenky z obou stran jsem koupil 500kg jádrové směsi a ještě asi 100kg zbylo. Směs tehdy stála 2.500Kč. Anžto vím, kolik práce jsem si ušetřil s vynalézáním správného poměru místního jílu, kopáním jílu a rozmícháváním, tak ta cena je opravdu příznivá a v ušetřené práci se vrátí rychle. (Druhá věc je ekologie, vozit jíl křížem krážem přes republiku není něco, na co by měl být majitel stavby z přírodních materiálů hrdý...)

---

Byl vám tento návod užitečný?

Můžete se podílet na jeho zdokonalení tím, že mi sdělíte svoje vlastní zkušenosti, upozorníte mne na nesrovnalosti, chybějící poznatky a podobně. Kompletování návodu jsem věnoval několik nocí. Potěší mě fotka, každá zpráva, že to k něčemu bylo. Předem děkuji za veškeré reakce. Kontakt zde.

Doufám, že jsem vám pomohl.

Hynek Šalplachta
2016 - 2017
Poslední úpravy: leden 2017

Copyright Hynek Šalplachta 2014