Materiály pro tepelnou izolaci podélné spáry roubených stěn

Podélnou spáru mezi jednotlivými, nad sebou loženými trámy roubené stěny, je třeba vyplnit tepelnou izolací. Použitý materiál musí splňovat tři základní podmínky:

  • Prodyšnost - nebránit průchodu vodních par.
  • Trvalá pružnost - schopnost trvale se přizpůsobovat objemovým změnám dřeva a zcela vyplňovat zaizolovaný prostor.
  • Hygroskopičnost - schopnost vyrovnast se s vnikající vzdušnou vlhkostí bez ztráty izolační schopnosti.
K těmto požadavkům logicky přistupuje ještě další:
  • Přírodní materiál - Stavíme-li dům z přírodních materiálů se zdravým vnitřním klimatem, byla by škoda zmařit snahu použitím cizorodého materiálu.
Tyto podmínky splňují tyto materiály: Ovčí vlna, dřevovláknitá izolace, konopné rohože a lněné rohože. Vyloučené je použití slámy, problematické je použití mechu. Za určitých podmínek je použitelná minerální vlna (byť tato není přírodně identickým materiálem). Zásadně nevhdoná je polyuretanová pěna.

Cena izolačního materiálu by rozhodně neměla být při výběru určujícím kritériem už proto, že množství izolace je poměrně malé a v celkové ceně stavby se rozdíl v ceně izolace téměř neprojeví. Použitá izolace však zásadně ovlivní tepelný komfort, klima v domě, životnost stavby, či chování stavby při požáru.

Tepelná izolace má vždy vyšší tepelný odpor než dřevo, tedy vlastní materiál roubené stěny. Při správné instalaci tedy není třeba obávat se slabých míst - tak zvaných tepelných mostů.

Ovčí vlna

Základní předností ovčí vlny je její vysoká hygroskopičnost, tedy schopnost absorbovat vlhkost, aniž by došlo ke změně jejích tepelně izolačních vlastností. Vlna takto může absorbovat 30% svojí hmotnosti, aniž by bylo znát, že je vlhká, aniž by v ní voda kondenzovala, namrzala, nebo z ní vytékala. Tato vlastnost zajišťuje, že i při poruše hliněné vymazávky nedojde ke znehodnocení izolační schopnosti vlny, kondenzaci vzdušné vlhkosti a s tím souvisejícím problémům.

Vrstva tepelné izolace z ovčí vlny nepotřebuje být uzavřena parozábranou z interiérové a difúzní vrstvou z exteriérové strany. Pro zabezpečení dostatečného difůzního odporu zcela vyhovuje klasická hliněná vymazávka. Experimentálně bylo dokonce ověřeno, že vymazávka je nutná pouze z vnitřní strany stěny, zatímco z vnější strany může zůstat vlna zcela nezakrytá, (což samozřejmě nechceme nikomu doporučovat.) Nezajištěnou izolaci nenapadají hlodavci ani ptáci.

Rouno se také výborně hodí k izolování tesřských spojů roubených staveb - rohových rybinových spojů, průchodů stropních trámů stěnou a dalších.

Vlhkost, přirozeně absorbovaná vlnou a vymazávkou, se následně opět uvolňuje do okolí, čímž pomáhá regulovat vlhkostní výkyvy uvnitř stavby.

Ovčí vlnu lze snadno použít k zaizolování drobných netěsností, vznikajících postupným sesycháním dřeva. Vzniklé skuliny se vyplňují vlnou, vtlačovanou po malých částech pomocí tenkého nože či např. ocelového úhelníku do skuliny.

Křivka tepelného odporu v závislosti na stlačení vlny je plochá, tedy oblast optimálního stlačení je poměrně široká a je dosažena vtlačováním "rozumnou silou" do spáry.

Průmyslová úprava vlny spočívá v jejím vyprání ve vodní lázni a poté ošetřením proti napadení molem šatním. Jde tedy stále o 100% přírodní, zdravotně nezávadný materiál. Úpravu vlny nelze prakticky zvládnout v domácích podmínkách - je nutno dodržet přesné teploty a složení lázní, problémy působí separovaný lanolin.

Surovou vlnu nelze v žádném případě doporučit, po zabudování do stavby je rychle zničena molem.

Pro izolování roubených stěn a spojů našich roubenek odebíráme vlnu od rakouské firmy Isolena. Tento tradiční výrobce garantuje zdravotní nezávadnost úpravy a trvanlivost výrobku, shodnou s životností stavby.

Konopné a lněné rohože

Zajímavou vlastností konopných a lněných rohoží je jejich vyšší tepelná kapacita a s tím související setrvačnost při ohřívání a vychládání, což významně snižuje riziko přehřívání zaizolovaných prostor, např. podkrovních místností. Naakumulované teplo dokáže izolace opět odevzdávat do okolního prostředí, reguluje tedy náhlé výkyvy okolních teplot - rozpálení střechy v poledne, pokles teploty nad ránem, pokles interiérové teploty při krátkém vydatném větrání a podobně. Tato vlastnost se označuje jako "fázový posuv". Mezi trámy roubené stěny je však množství izolace poměrně malé, při izolaci roubené stěny se tento efekt tedy výrazně neuplatňuje.

Konopné rohože se skládají z konopného pazdeří, konopného vlákna a přísad proti hoření.

Izolace z konopí je hygroskopická, dokáže tedy pojmout vodní páru, aniž by klesaly její izolační schopnosti. Absorbovanou vodu následně uvolňuje do okolí, čímž reguluje vlhkostní výkyvy.

Rohože jsou trvale tvarově stálé. Velmi podobné vlastnosti mají lněné rohože.

Dřevovláknité izolace

Izolaci tvoří dřevní vlákna s přísadou kyseliny borité, zpomalující hoření.

Izolace má vyšší tepelnou kapacitu a je hygroskopická.

Minerální vata

Přestože je minerální vata schválený a široce užívaný stavební materiál, našim zákazníkům její použití pro tepelnou izolaci roubené stěny nedoporučujeme. Z našeho pohledu jde o cizorodý materiál, který nese jistá zdravotní rizika a hodí se za určitých podmínek pouze pro tzv. "scribe-fit" konstrukce.

Minerální vatu je nezbytně nutno dokonale uzavřít do obalu parotěsné vrstvy z interiérové strany a difůzně otevřené vrstvy z exteriérové strany stavby. Vata není schopna absorbovat vůbec žádnou vlhkost. Vzdušná vlhkost, která do vaty proniká spolu se vzduchem netěsnostmi v obalu, zde okamžitě kondenzuje a znehodnocuje tepelně izolační chopnost vaty - vata promrzá, nebo z ní může voda vytékat. Přesto je minerální vata za určitých podmínek pro izolaci roubených stěn použitelná a má dokonce i jedno nepřehlédnutelné pozitivum - její použití výrazně prodlužuje požární odolnost roubené stěny.

Minerální vata je ověřeným a běžným izolačním materiálem ve srubových stavbách. Nutnou podmínkou použití je bezchybná aplikace paměťové pásky po obou stranách dutiny s tepelnou izolací. Cena paměťové pásky a její spotřeba (stovky metrů až kilometry) značně zvyšuje cenu tohoto jinak velmi levného izolačního materiálu. Nutná opatření definuje standard ILBA.

Žitná a pšeničná sláma

Použití slámy coby přírodní, cenově dostupné tepelné izolace je stále populárnější. Sláma však dosahuje optimálních tepelně-izolačních vlastností při slisování na objemovou hmotnost 190kg/m3. Na tuto úroveň se ji však ve stěně mezi trámy lidskou silou slisovat nepodaří. Spára by pak nebyla komfortně tepelně zaizolovaná, docházelo by ke zvýšeným únikům tepla nebo promrzání.

Mech

Mech je nejpůvodnějším materiálem, používaným k izolování roubených stěn. Ve vlhkém stavu ho lze snadno ručně ve spáře utemovat na požadovanou hustotu, při které je tepelný odpor dostatečný.

Použití mechu je i dnes možné. Jako tepelná izolace se nejlépe hodí vysoký mechový porost, rostoucí ve vysokých nadmořských výškách. Měla by se sbírat jen horní část rostliny. Nízký mech není vhodný; nelze oddělit horní část rostliny, do izolace se dostává spodní část s tepelně vodivým substrátem a tepelně izolační schopnost klesá.

Polyuretanová pěna

Tuto izolaci zásadně nedodáváme a nedoporučujeme. Jedná se o materiál se značně nejistými fyzikálními vlastnostmi a nejistou životností, při jehož hoření vznikají toxické plyny. Filosofie "vypěňování" neodpovídá našemu řemeslnému přístupu. Jsme hrdí na to, že z našich klientů ho od nás ještě nikdo nepožadoval.

Z hlediska dodavatele je "vypěňování" lákavé - spáry stačí jednoduše vystříkat, přebytečnou pěnu oříznout a je hotovo. Stejně se postupuje i při opravách postupně vznikajících netěsností, což mnohý zákazník laskavě přejde s tím, že "dřevo stále pracuje a obyvatel roubenky s tím musí počítat." Polyuretan vyplní vše, což výrobce snadno podněcuje ke snížení kvality tesařské práce. Práce s polyuretanovou pěnou je ale mnohem složitější a komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Polyuretany jsou polymerované estery karbamových kyselin. Vznikají polymerací diisokyanatanů (např. toluen-diisokyanatan) či diolů (např. bisfenol) a dvoj- nebo vícesytných alkoholů za vniku uretanové vazby. "Uretan" není názvem základní stavební jednotky (monomeru) polyuretanu, ale odkazuje k uretanové (karbamátové) vazbě, která je v molekule polyuretanu obsažena vícekrát. Do kategorie "polyuretan" tedy spadá celá škála složitých polymerů s velice různorodými vlastnostmi. Stoprocentně platí, že není pěna jako pěna.

Při výrobě polyuretanu se používají značně toxické látky - zejména polyisokyanatany, fosgen a propylenoxid. Z hlediska výroby se jedná o energeticky nejnáročnější izolační materiál vůbec, s čímž souvisí také jeho vysoká cena.

Je nasnadě, že mnozí výrobci pěny se budou snažit ušetřit a namísto funkčně nejvhodnějšího polyuretanu dodají ten výrobně nejlevnější. Fyzikální vlastnosti garantují pouze renomovaní výrobci pěn. U levné neznačkové pěny vůbec nevíte, na čem jste.

Zopakujme si, že vyhovující izolace musí být prodyšná, musí být zabudována tak, aby v ní nekondenzovala vzdušná vlhkost a musí být trvale pružná. Kdo je schopen tyto vlastnosti dlouhodobě garantovat, pokud ne výrobce pěny? Tesař, který se rozhodl "mezery jednoduše vypěnit"?

V zabudovaném stavu nemá pěna zdravotně škodlivé vlastnosti. Potenciálně rizikové látky se odpaří během přibližně jednoho roku po aplikaci.

Polyuretanová izoalční pěna je hořlavá, při hoření vznikají silně toxické plyny, např. isokyanáty, kyanovodík a sloučeniny fosforu. Likvidaci je nutno provádět ve spalovnách za velmi vysokých teplot.

Životnost profesionálně provedené kvalitní polyuretanové izolace je odhadována na 30 až 80 let. Nekvalitní nebo neodborně aplikovaná pěna, stejně jako izolace vystavená UV záření, se po několika letech zcela rozpadá na prach.